pondělí 16. října 2017

Minulý čas

Čas minulý
přítomných vzpomínek

při polibku na rozloučenou
dech ti voněl kávou
a ještě teplá postel
správnými rozhodnutími.

a mlha venku 
spíš než bodavá jako dnes
objímala a konejšila
v příslibu
že po po ní přijde zima
a po zimě jaro

čas minulý
nepřítomná budoucnost
postel ještě teplá
mlha za oknem
kdoví
co dnes slibuje




neděle 15. října 2017

Vůně

Za štítem střechy se stmívá, v ulicích tlející listí a ten chlápek, co jde pár kroků přede mnou, voní známou vůní. Čímsi, co na sebe stříkají šestnáctiletý kluci aby zapůsobili na holky a na holky to pořád ještě platí, protože jim je taky šestnáct. Čímsi tak bezstarostným, jako jsou dlouhý noci, když vaši nejsou doma a ty můžeš přijít domů kdy chceš. Levnym vínem a cizí půjčenou bundou, prvním a často posledním projevem galantnosti, kterýho se ti v životě dostane. Čímsi nezkaženým, co tě časem zkazí.

A to cosi
přestože se moc snažím
mě najednou
zastaví

a zprostředka těla do hrudního koše, krevním oběhem všude kolem, rozlévá se ten pocit, utíká do bříšek prstů, do ušních boltců, do míst, který by puritáni a tvoje máma, když ti bylo šestnáct, označili za špatný. A tak, aby to nebylo špatný, radši mlčím a pokračuju v cestě.
Protože o mrtvých jenom dobře.


neděle 8. října 2017

Sediment

Logr klesá
a já klesám s ním
na dně šálku
tichá šavásana

bojovníci dřímou
bohyně už dávno spí

a nikdo ráno nepozná
že logr klesá
na nahá těla nás dvou
jak pomalu zalyká nás

sediment


sentiment



čtvrtek 5. října 2017

Privilegia

Občas mam pocit, že žijem svý problémy v realitě, které vlastně neobsahuje žádný problémy.
Právě jsem se vrátila z dvouhodinový přednášky o financování vysokýho školství. Vstup zdarma. Ve stejný kavárně se mnou pobyl rektor Západočeský univerzity, plzeňskej biskup, děkan filosofický fakulty, několik významnejch podnikatelů, bezpočet neuvěřitelně inteligentních, vzdělanejch lidí, který dorazili jen proto, aby s náma, studentama, vedli diskusi o věcech, který jim připadaly důležitý.
A já tam seděla s vědomím, že cokoliv řeknu, bude to přijato jako validní příspěvek do diskuze. Bez ohledu na mý pohlaví, věk, vzdělání, náboženství mejch rodičů, sociální status...
Obsluha kavárny nám zdarma donesla občerstvení. Za poslední peníze jsem vypila dvě vína uklidněná tim, že si můžu bejt stoprocentně jistá, že i když zítra budu komplet bez peněz, zaměstnavatel mi v nejbližsích dnech pošle výplatu, kterou jsem si v průběhu měsíce poctivou prací zasloužila.

Můžu si dovolit jít na přednášku, obklopit se decentníma, chytrýma lidma, který nemaj žádný nemoci a udržujou osobní hygienu. Můžu si dovolit vyhradit si čas, ve kterým se budu věnovat výhradně sobě a vlastnímu vzdělání.
A pak se vrátit domů. Do baráku, kde teče teplá, pitná voda a funguje topení.

Žijeme problémy, který jsou problémy jenom proto ,že máme moc času porovnávat se s ostatníma, o trochu šťastnějšíma lidma. A ačkoliv si uvědomuju, že problém je problém, ať už je nachází v jakýmkoliv kontextu, možná by bylo dobrý se zamyslet nad tim, jestli by nám nebylo líp, kdybychom si byli ochotni uvědomit, jak neuvěřitelně privilegovaný životy žijem.