Noc na 19. 1.

Jediná jasná přímka,
jediný směr je teď jen pachuť zmaru
a v temných zákoutích se celá města
halí do sametu tmavšího než čerň.

Jen vodorovná přímka 
tesaná do mramoru
jak chladné sklála
sípění životů nás všech

jak místa kam snad odcházejí
světla zpod víček
když nemůžou už ráno ulpět
na bilých nemocničních zdech

Co vidí oči, jimž navždy spadly brýle,
když jediné, co zbylo z nich je
vodorovná linka

nekonečná chvíle


19/1/2012

lahvovna cinká opilým smíchem nohy si koupe v hladině Radbuzy Jen si buď bledé středeční nebe já mám svých sluncí tisíce

Tříkrálová

Všechny ozdoby
cingrlátka

všechny šminky
zdravíčka

vyměním za světský svátosti

Všechny zbraně
žen a dívek
odložím před tebou do trávy

a zbudou jen hory
nebe
slunce
a opojná vůně
jasmínu